Literární tvorba našich žáků

Stává se milou tradicí, že když sedmáci zpracovávají ve vyučování nějaké zajímavé téma, Káťa Široká ze 7. B se nechává inspirovat a vytváří originální příběhy, ve kterých vystupují její spolužáci.

A tak, když děti pátraly společně s mimozemšťanem Exoplanetem po typických znacích románské a gotické kultury, napsala Káťa následující příběh:

7.  A a 7. B na Lumině

„Ať už je vzdálenost jakákoli, spojuje nás magická síla, které se říká PŘÁTELSTVÍ.“

    Po tom, co se paní učitelka posadí, se ve třídě rozhostí ticho. „Já si myslím, že je to blbost,“ ozve se po chvíli Káťa. „Je to opravdu divné, podle mě si z nás někdo vystřelil,“ ozve se Jenny a vrhne na dopis znechucený pohled. „Přečti ten dopis ještě jednou, prosím,“ řekne Anička. Pavel zvedne dopis a znovu ho přečte: „Vážení pozemšťané, byli bychom moc rádi, kdybyste nás poctili návštěvou na planetě Lumina. S pozdravem Exoplanet.“

Soňa a Květa mezitím probírají svůj názor. „Já si myslím, že je to sranda. Kdyby to bylo opravdové, přece by tam napsali více informací a hlavně návod, jak se tam dostat. Já osobně bych to tak udělal a jako dárek rozhodně neposílal nějaký pitomý náhrdelník,“ řekne rozhořčeně David. „Třeba je ten náhrdelník přenašedlo nebo něco takového,“ podotkne Káťa. „Nezní to špatně, zkusil bych to,“ zapřemýšlí Jirka. „Budeme hlasovat?“ zeptá se Viky. „Kdo je pro zkoušku,“ zařve Patrik. Většina rukou okamžitě vystřelí vzhůru. Barča opatrně vezme náhrdelník a položí ho na katedru. „Co teď?“ zeptá se Áďa. „Všichni se ho dotkneme,“ navrhne Mirka. Žáci se pomalu sejdou a natáhnou ruce k oné věci. „Teď!“ zařve Terka.

    Většina studentů se po přistání rozkašle a snaží se popadnout dech. „Och, vítejte moji milí! Tohle je planeta Lumina a já jsem Exoplanet,“ podá paní učitelce ruku. „Tohle je skutečné?“ zeptá se Ivča. „Samozřejmě,“ pousměje se mimozemšťan. „Můžeme si to zde prohlédnout?“ zeptá se Šája. „Ale jistě, domluvil jsem vám i průvodce,“ ukáže na mimozemšťana vedle sebe. „Tohle je E.T..“ Exoplanet se rozloučí a návštěvníci se po skupinkách jdou projít.

    „Co si myslíte? Je to E.T. takový ten z toho filmu?“ zeptá se Míša. „To netuším,“ odpoví Mára. „Lumina je nebezpečná planeta. Každý den tu někdo zemře,“ vypráví E.T. „Jakto?“ zeptá se Valča a snaží se ignorovat nějakého mimozemšťana, co jí nabízí jeho zubní protézu. „Řekněme, že je zde vrah, který pokaždé někoho zabije, aby se mohl narodit další. Je to nutné,“ povídá mimozemšťan. „ A dneska? Už to proběhlo?“ zajímá se Luboš. E.T. zakroutí hlavou. „Nedá se tomu nějak zabránit?“ ptá se Ben. Opět další zavrtění hlavou. Když to uslyší Prokop, ukradne kolemjdoucímu pánev a jde dál.

    „A jéje, je to tady. Už žiju moc dlouho,“ řekne E.T., když se vyhne kávovaru, co na něj letí. Bohužel to není jediné, čemu se musí mimozemšťan vyhnout. A tak Kuba vezme tenisovou raketu a začne věci odpalovat zpět na protivníka. „Nikdo E.T. nezabije!“ zařve Honza. Dalibor vezme nůž a hodí ho směrem, odkud věci letí. Po krátké chvilce se ozve bolestný výkřik. Martin vezme další objevenou pánvičku a rozeběhne se do boje. „Vy jste ten, co tady vraždí?“ zeptá se David umírajícího mimozemšťana. „Odpovězte!“ zařve Tonda, když vrah neodpovídá. „Ano, jsem,“ řekne muž poslední slova.


Nad studenty se objeví barevný transparent, který hlásá: Splnili jste svoji misi a zachránili E.T. život.

© 2011 - WINY, s.r.o. hosting & webdesign